Založit webové stránky nebo eShop

Potkan

Zařazení

Potkan

Krysa

česky

latinsky

česky

latinsky

Říše

živočichové

animalia

živočichové

animalia

Kmen

strunatci

chordata

strunatci

chordata

Podkmen

-

-

obratlovci

vertebrata

Třída

savci

mammalia

savci

mammalia

Řád

hlodavci

rodentia

hlodavci

rodentia

Podřád

-

-

vevekočelistní

sciurognathi

Čeleď

myšovití

muridae

myšovití

muridae

Rod

potkan

rattus

-

-

 

Popis

Potkan obecný, jehož binomické jméno je Rattus norvegicus, je hlodavec často zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až 2 let.

Velikost

Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600g, méně obvykle v dobrých podmínkách až do 900g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 – 270 mm

Potkan laboratorní – typy těla a srsti

  • Standard – klasická stavba těla a typ srsti
  • Dumbo – potkani s velkýma ušima umístěnýma po stranách hlavy, která je také plošší
  • Manx (Tailless) – bezocasí potkani
  • Sphynx (Hairless/nunu) – bezsrstí potkani
  • Patchwork – potkani, kterým neustále narůstá a vypadává srst drsná jako vousy, místa na kterých vyrůstá se mění
  • Rex – zvlněná odstávající srst
  • Fuzz – jemná řídká srst, vousky jsou kratší a zakroucené
  • Dwarf – trpaslík, též minipotkan
  • Odd-eyed – každé oko má jinou barvu
  • Satin - rovná přiléhavá srst, je jemnější a má saténový lesk
  • Harley - srst je rovná, odstávající a jeví se delší, kvůli množství podsady je „plyšová“ a načechraná
  • Velveteen - zvlněná srst podobná jako rex, ale je více uhlazená. S věkem zvířete se srst narovnává
  •  

Potkan laboratorní – barvy

  • alba = albín - není schopen vytvářet pigment - bílá srst, oči růžové
  • agouti = aguti - přírodní divoké zbarvení, hnědošedá až hnědo červená barva s tickingem srsti, což jsou černé proužky na každém chlupu; břicho je štříbřité, oči černé
  • blue agouti = modrá aguti - modrá barva s tickingem, břicho stříbřitě šedé, oči černé
  • amber = světle zlatavě oranžová se stříbrným tickingem, podsada je zbarvena do krémova, oči jsou růžové
  • beige = střední béžová, břicho a nohy jsou stejné barvy, oči od tmavě červené do černé
  • black = černá srst, černé oči
  • black, silvered = prostříbřená černá
  • blue, powder = stříbřitě modrá - břidlicově šedá srst, bez dalšího zabarvení, oči černé nebo ruby, tlapky a ocas s modrým pigmentem
  • blue, american = americká modrá - světlejší lesklá modř bez dalšího zabarvení, včetně bříška, černé oči, tlapky, uši a ocas s modrým pigmentem
  • blue, russian = ruská modrá - tmavá šedá barva s kovovým leskem, oči jsou černé
  • buff = bůvolí - světlebéžová, ruby oči
  • champagne = šampaňská - světlebéžová s růžovým leskem, pink oči, tlapky, ocas a uši se světlým pigmentem
  • chocolate = čokoládová - čokoládové hnědá srst, oči černé, ocas, uši a tlapky s tmavým pigmentem
  • cinnamon = skořicová - oči jsou černé nebo rubínové
  • cinnamon pearl = skořicově perlová - jednoltivé chlupy jsou zbarveny různými barvami, břicho je stříbřitě šedé, oči černé
  • fawn = zlatě oranžová, ruby či dark ruby oči
  • himalay = himalájské zbarvení - jako siamský, ale bílý základ srsti; oči červené
  • siam = siamské zbarvení - základ smetanová až krémová, oči červené, nově i černé
  • lila = lila - teplá hnědostříbrná barva, černé nebo dark ruby oči
  • topaz = topaz - zlato-oranžová barva, ruby či dark ruby oči
  • pearl = perlová - světle stříbrná s modro-stříbrným leskem, oči černé; potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou nesmí křížit, může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části
  • dove = holubí šeď, oči ruby nebo dark ruby
  • mink = mink - tmavá hnědošedá srst s modrým zabarvením, hnědošedý pigment na tlapkách, ocase a uších, oči černé či dark ruby
  • mock mink (havana) - barva jako mink, ale světlejší, oči černé nebo ruby
  • platinum = platinová - stříbřitá s nádechem do modra, oči ruby nebo černé
  • black eyed white (BEW) = bílý potkan s černýma očima, nejedná se o albína!
  •  

Potkan laboratorní – kresby

  • self, solid = jednobarevný
  • berkshire = jednobarevný s co největším a nejostřeji ohraničeným bílým obdélníkem na bříšku, bílými „ponožkami“ a bílou poslední třetinou ocasu
  • capped = kapucín - hlava až po uši je zbarvena, brada by měla zůstat bílá, zbytek těla je také bílý
  • hooded = japonská kresba - jako kapucín, na kapuci navazuje pruh na zádech, nepřerušovaný, pigment na ocase zasahuje co nejdál
  • husky = záda a boky jsou zbarveny jednou ze základních barev, v oblasti uší se barva rozěluje do dvou pruhů, které zasahují až mezi oči, zbytek těla je bílý; husky potkani se rodí černobílí a s věkem světlají
  • irish = irská kresba - tmavá srst, bílý trojúhelník na hrudi vrcholem směřuje k ocásku zvířete, měl by být co nejzřetelněji ohraničen
  • bareback = hlava, krk a hruď jsou zbarveny, zbytek těla je bílý
  • variegated = pestrý - základní barva je bílá, hlava a ramena bývají zbarveny jako bareback s bílými skvrnami, na zádech a bocích jsou nejlépe pravidelně rozmístěné skvrny ve stejné nebo i jiné barvě jako je hlava a ramena
  • varieberk = potkan má tmavé tělo a bílé břicho, bílá přechází na bocích do tmavé "strakováním"
  • blazed = lysina - bílá lysina která začíná na čele mezi očima a táhne se až k nosu
  • spotted = bílá skvrna na čele
  • collared = bílý límeček
  • merle = u nás zatím málo známá

Výchova a ochočení

Ochočení potkánka vůbec není těžké. Potkani jsou od přírody vysoce inteligentní a protože jejich původci – divocí potkani - žijí v koloniích, mají i vysoce vyvinuté sociální chování. Potkan se učí velmi rychle, je přátelský, zvídavý a samozřejmě chytrý. Jak tedy na to?

Pořizujeme potkánka:
Možností je několik – zverimex nebo chovatel (myšák s průkazem původu nebo bez). Zverimex bych raději vynechala, zde nabízení potkánci obvykle pochází z příbuzenské plemenitby, jsou předčasně odstavení od matky, vystresovaní, většinou bez pozitivního kontaktu s člověkem, často i nemocní (respirační onemocnění, nádory, vnější paraziti apod.) Jediné pozitivum vidím v tom, že pořízením takového myšáka jej zachráním před sežráním hadem. Nicméně musím doma dodržet přísnou alespoň třítýdenní karanténu, abych si mezi ostatní chovance nezanesla nějakou nemoc nebo breberky. Myšáka od chovatele vřele doporučuji. Miminka jsou od malička zvyklá na člověka, člověk je pro ně něco jako přerostlý potkan. Výběr je veliký co se týče barev, znaků, typu srsti a oušek. Pokud chci na mazlíka, průkaz původu není až tak důležitý, pokud pro chov, je nezbytný. Bez něj myšák nemůže být uchovněn a navíc je možné z průkazu původu přesně zjistit, jaké geny nese. Prostě takový rodný list.

Kluka nebo holčičku?
Především doporučuji myšáky dva, ať už je to sameček nebo samička. Potkan jedináček potřebuje opravdu HODNĚ času a péče, tolik společenské zvíře by samotou velmi trpělo a mohlo by i uhynout. Jestli je možnost mít jen jediného, pak tedy raději samečka. Jsou klidnější, línější, mazlivější, jsou to pohodáři. Holčičky jsou akčnější, neustále v pohybu s potřebou něco dělat, takové malé zlobilky. Jsou ale veselejší. Zatímco velcí kluci myslí především na to, kde se v klidu vyspat a co bude k večeři, holčičky rády běhají a zařizují. S nimi se člověk rozhodně nenudí.

Rozhodnuto:
Vybrali jsme si myšáka, určili plánovaný počet potkánků (který v budoucnu stejně překročíme), nakoupili vše potřebné – prostornou klec s ne příliš širokým rozpětím mříží, aby se mimčo neprotáhlo, dále napaječku, mističky, hamak (domečky nepoužívám, myšáky chovám na volném prostranství). Dále bezprašnou podestýlku, papání a pamlsky. Nastává ta vytoužená chvíle a vyrazíme pro našeho budoucího kamaráda.

První kontakt:
Obvykle s ochočováním potkánka začínám už při první cestě domů. Potkánek je většinou mírně vyděšený (cizí prostředí, bez mámy a sourozenců), proto ho nedám do přepravky, kde by byl opuštěný, ale strčím si ho za tričko (přepravku mám pro jistotu s sebou). Poskytnu mu tím útočiště, kde bude teplo, přítmí a hlavně i já. Pokládám tento moment za opravdu důležitý, potkaní miminko je rádo, že se má u koho schovat ve stresové situaci a dobře si takového kamaráda zapamatuje.

První týden:
Doma malého ubytuji do připravené klícky, vždy bydlí nejprve sám. Jedním z důvodů je karanténní opatření (délka karantény se odvíjí podle toho, odkud myšáka mám, u potkánka od známého chovatele postačí týden, u neznámého raději dva) a dalším důvodem je čas na ochočování a posléze postupné seznamování se starousedlíky. Klícku s mimčem si beru do kuchyně, kde je větší provoz, aby si zvykalo na různé zvuky a pohyby. Mluvím na něj příjemným hlasem a několikrát denně (jak mi to čas dovolí) jej vyndám, abychom si mohli pohrát a pomazlit se. Mimčo pustím na postel (odstraním peřiny, aby mi nezalezlo), lehnu si k němu a nechám ho běhat. Jelikož se nemá kam schovat, obvykle přibíhá ke mně (opět jsem útočiště). Mluvím na něj, šimrám, drbu a rukou si s ním hraji. Mimča ráda divočí a běhají, proto rukou dělám „druhého potkánka“, který utíká, kličkuje, nechá se dohonit a přeprat. Mimčo se pak ruky nebojí, naopak ji rádo následuje a získává sebedůvěru. Nikdy potkánka nehoním, pokud jej potřebuji sebrat, uchopím jemně a jistě. Občas potkánka vezmu do ruky, opět vlídně mluvím, pevně jej přidržím, otočím na záda a opusinkuji bříško a hlavičku (nemlaskat příliš nahlas). Toto je také velmi důležité. Mimčo už sice ví, že je u mne v bezpečí, může si se mnou hrát, ale tímto mu dávám najevo, že já jsem alfa, šéf, a že kdykoliv budu chtít, mohu se ho dotýkat kdekoliv (bříško je nejintimnější část těla). Každý den, když vím, že mimčo si pohrálo a já budu v klidu sedět třeba u počítače, opět si jej dám za tričko. Potkánek u mne obvykle chvíli řádí, ale brzy se unaví, najde si nějaké pohodlné místečko (zase v bezpečí za tričkem, jako při první cestě domů), umyje se a usne. Nechám ho co nejdéle, většinou až do večerního krmení. Potkánek je rád, že má možnost fyzického kontaktu při odpočinku, často při mytí oblíže i mne. Během jednoho dvou týdnů jsme nejlepší kamarádi, stačí projít kolem klece nebo zavolat jménem a myšák visí na dvířkách s výrazem „já chci za tebou“. V této fázi jeho klícku umístím vedle klece již zabydlených myšáků tak, aby na sebe viděli, cítili se, ale nemohli se nijak poranit. Okamžitě se ve velké kleci strhne hádka o místo s nejlepším výhledem a nakonec se všichni seřadí a usadí jako v kině. Pozorují nového příchozího a zvykají si na jeho pach.

Seznamování:
Během následujícího týdne se vzájemně okukují, až to po čase přestane být tolik zajímavé. Malému se věnuji stejně jako dříve, občas si přiberu některého velkého obyvatele do party. Začínám tím, o kterém vím, že je nejhodnější, šéfa klece nechávám na konec. Jednou denně velké pustím a nechám je běhat okolo klece malého prcka. Většinou klec několikrát přelezou a důkladně očůrají, nebráním jim v tom, miminko je i jejich. Nebo je pustím proběhnout na zem a prcek si zatím v klidu prohlédne velkou klec. Jakmile ji má prozkoumanou, nechám nejhodnějšího myšáka, aby se v kleci osobně seznámili. Zde je třeba vědět, že potkaní seznamování je rituál, do kterého nezasahujeme (pouze v krajním případě). Vypadá to sice často hodně dramaticky, ale je to jen jedno velké divadlo. Miminko piští, jako by mu šlo o život, leží na zádech a vypadá zcela bezmocně. Starousedlík nad ním stojí, očichává, tváří se přísně, případně po malém i šlape. Dává tím prckovi důležitou lekci o tom, jak to v kleci chodí a koho je třeba poslouchat. Za nejvhodnější dobu k seznámení s ostatními považuji 6-8 týden věku (miminko je už dostatečně velké, aby mu „prohlídka“ ostatních neublížila, ale ještě není natolik pohlavně vyzrálé, takže jej ostatní stále považují za „dítě“). Než malého nastálo umístím s ostatními, klec důkladně vyčistím.

Výchova:
První fázi ochočení tedy máme za sebou, případné seznámení s ostatními také. Jak s výchovou?
Jsou věci, které potkánka naučit lze a naopak věci, které jej naučit nelze. Velmi dobře se myšák naučí chodit na zavolání, ovšem záleží na tom, jak moc se mu budeme věnovat. Své potkánky oslovuji jménem při každém kontaktu a každého jednotlivě. Vždy spojím s podrbáním, pohlazením, slovní pochvalou nebo s kouskem něčeho na zub. Nechávám je volně běhat vždy večer před večeří, což je pro ně veliká motivace. Jen málokdy se některý zapomene třeba pod skříní a musím mu dát přivonět k soustu, aby věděl, o co přichází. Miluji je ve chvíli, kdy nesu plné misky, postupně je všechny svolám, v patách mi běží celá smečka a jakmile se zastavím, natahují se, abych je mohla zvednout. Pokud je volám jindy, většinou velmi dobře reagují, ale stejně je nutné počítat s tím, že přijdou jen pokud se jim bude chtít. Potkany NIKDY netrestáme, pouze chválíme a odměňujeme. Nelze je naučit, aby neočůrávali kde co, zde platí pravidlo, že čím víc se jim daná věc líbí, tím víc si ji označují kapičkami moče (především samci). Není možné jim jakkoliv vysvětlit, že se nesmí ožírat nábytek, knížky, kabely a vůbec všecko. Jediná možnost je prevence, nebezpečné nebo cenné předměty odstranit.

To nejlepší nakonec:
Správným přístupem, vlídným a klidným zacházením získáme chlupatého kamaráda, který nás bude milovat jako svého nejlepšího přítele. Je až s podivem, kolik lásky, oddanosti, radosti a přátelství se vejde do srdíčka takového malého stvoření. Potkaní život není dlouhý, zato doopravdy prožitý. A proto je máme tolik rádi, naše malé – velké kamarády.

Bydlení

Protože bydlení (akvárium, klec, voliéra...) je vlastně jedna z nejdůležitějších věcí potřebných pro chov potkanů, rozhodla jsem se o klecích, akváriích či voliérách napsat něco podrobnějšího. Snad vám to pomůže ve správném chovu potkanů.

Umístění bydlení:

Trvalé místo: potkánek potřebuje soukromí a tak by klec měla mít trvalé místo

Průvan: bydlení by se určitě mělo nacházet v místě kde není průvan, protože ten způsobuje nachlazení, které pak může přejít v chronickou nemoc

Hluk: jelikož potkan slyší mnohokrát lépe než lidé, není moc dobrý nápad umisťovat klec vedle televize, rádia atd.

Teplo: i když potkánci mají teplo rádi, není nejlepší to s teplem přehánět. Potkanovi moc nepomůže těžce dýchat, každou chvíli běhat pít atd.

Prach: prach způsobuje alergii = kýchání = těžké dýchání...atd

Světlo: potkánci mají rádi spíše šero (to ovšem neznamená dát je někam do tmy) - takže určitě nemít klec někde pod lampičkou

Úklid bydlení:

  • bydlení by se mělo vždy umýt horkou vodou (patra atd.)¨
  • výměna podestýlky - podestýlku doporučuji třeba – kukuřičná vřetena, nebo takové válečky pro hlodavce, kočky atd. (moc nedoporučuji Jonáše, docela vysušuje tlapičky; moc nedoporučuji hobliny - většinou jsou moc prašné), můžete také použít jako podestýlku hadr a jenom do záchodu dát vřetena - nebo něco jiného (ale jenom když máte zvířátko čistotné a je na záchodek naučené)
  • vyprání nebo vyhození hamaků (špinavých samozřejmě:-)
  • vyčistění domečku a pater
  •  

Typy domečků:

  • kartonový
  • dřevěný
  • plastový
  • látkový
  • hamak (je několik typů - trojúhelníkový,jakoby čtverec, a ponožkový..atd..)

Krmení

Tekutiny
Hned na začátku bych chtěla vyvrátit mýtus z několika publikací, že pokud dáváte zvířátkům čerstvou zeleninu a ovoce, nemusí zvíře pít vodu. Toto je opravdu holý nesmysl. Potkánek samozřejmě přístup k vodě musí mít! Voda by se měla měnit denně (zvláště pokud jí dáváte z vodovodu, chlór začne v napáječce po dnu zapáchat, voda už není ideální a také pokud máte budoucí nebo kojící maminku a miminka). Nemusíte však podávat jen vodu. Občas můžete potkánkům vodu smíchat s nějakým bylinkovým sirupem. Moc jim to chutná a rozhodně v malých dávkách neuškodí, spíše naopak. Ovšem udělejte opravdu řídký koncentrát. Vhodné jsou taky různé čaje, které můžete dávat jak teplé, tak studené.

Hlavní strava
Hlavní složkou krmení by mělo být zrní, ale podle mých zkušeností většině potkanů zrní vůbec nechutná a nejí ho. Dnes už můžete v obchodech koupit různé směsi pro potkany, které jsou velmi kvalitní. Také se prodávají granule pro potkany. Já jsem je nevyzkoušela, ale z doslechu vím, že většinou potkany vůbec nezaujmou. Není však těžké vyrobit si jídlo sami a dávat tam jen to, co vaši potkánci jedí. Občas to vyjde i levněji než to kupované a hlavně je to zábavné. Jídlo pro potkana by mělo být velmi různorodé, bohaté na vitamíny i na bílkoviny. Nezapomeňte, že potkani jsou všežravci a rádi si občas zobnou nějakého toho červíka nebo rybičku. Do krmení můžete přidávat sušené živočichy. Přidejte nějaké ořechy, sušené ovoce a granule. Jak já někdy říkám, co vás napadne a potkanům neublíží. Samozřejmě dbejte na linii svého potkana, strava by neměla být moc tučná.

TIP: Můžete se inspirovat mojí směsí, kterou jsem nedávno uvařila. První směs a druhá směs.

Rozšířený jídelníček
Já tomuto zpestření říkám "večeře". Občas (někdo to dělá i denně) by se měl potkanům místo suchého zrní uvařit jiný chod. Myslím tím například uvařit těstovinky, či rýži a zamíchat s dalšími dobrotami. Nic nesmí být okořeněné. Přidejte k tomu třeba kukuřici, hrášek, syrové rybičky (grundle - můžete koupit mražené a pak rozmrazit), vařené kuře, hovězí, vepřové. Zamíchejte to se sýrem (jak tvrdý, tak tavený), s vařeným vajíčkem natvrdo (žloutku málo, spíše bílek). Můžete přidat i kočičí nebo psí konzervu.

Zelená strava
Potkani opravdu jí téměř všechno. Pochopitelně podávejte, jak zeleninu, tak ovoce. Předpokládám, že ovoce nebude nijak závadné a bude umyté. Pozor jen na překrmování jedním druhem a na nadýmavé ovoce a zeleninu (cibule, kapusta, zralé hrušky). Někdy také mohou být problémy po požití hlávkového salátu (kvůli postřikům). Pokud má ovoce zrníčka, tak pouze v malém množství a pecky radši nedávejte vůbec. Nezapomeňte také někdy utrhnout něco z louky, oblíbené jsou pampeliškové listy, jetel a další. Pozor na místo, kde rostlinky seberete! Nemělo by to být u silnice (jedovaté látky od aut), tam, kde se venčí pejsci (možný přenos nemocí z moče) a rozhodně ne tam, kde byli použity chemické postřiky a jakékoli chemikálie.

Různé doplňky jídla a pamlsky
Další důležitou složkou potravy je nějaký materiál na obrušování zubů. Vhodný je tvrdý chleba, různé větvičky ze stromů (nejlépe ovocné, pozor na jedovaté!!!, radši se podívejte předem do atlasu stromů). V obchodech se dokonce prodávají minerální kameny k obrušování. Ty můžete pořídit také, vydrží docela dlouho. V obchodech najdete mnoho dobrůtek a tak si vyzkoušejte, co vašim miláčkům chutná. Dobré jsou dropsy, které jsou v mnoha příchutích. Neškodné a lahodné jsou i některé lidské pamlsky jako dětské piškoty.

Rozmnožování

Kdy může mít potkanice mladé
Potkaní samice pohlavně dospívá ve stáří kolem 6 týdnů. Nejpozději v tuto dobu je nutné separovat samičky a samečky ze stejného vrhu, protože jejich pářící pokusy, realizované zatím
jen jako hra, se brzy přestanou míjet účinkem. Nechat samičku hned po dosažení pohlavní dospělosti zabřeznout je riskantní, protože je ještě malá a mohla by mít problémy s donošením mláďat nebo při porodu.
Optimálním věkem pro první zabřeznutí je 5 měsíců až půl roku věku; kolem 1 roku a nějakých 2 - 3 měsíců stáří by měla být samička vyřazena z chovu, protože odchov mláďat už by pro ni začínal být přílišnou zátěží.
Prvorodička starší než 6 - 7 měsíců bude mít s nejvyšší pravděpodobností problémy, riziko se zvyšuje spolu s věkem.


Předcházení otěhotnění
Je to jednoduché: Nenechávat samičky v blízkosti samců! Než si pořídíte potkana rozhodněte se pro pohlaví a jestli si nevíte rady s určením pohlaví, zeptejte se ve zverimexu nebo u zvěrolékaře. Pokud chcete mít samce se samicí můžete nechat samce kastrovat. Operace je však pro tak malé zvíře riskantní a zcela zbytečná.


Páření
Je-li samice v ŘÍJI (poznáme podle různých příznaků - po pohlazení nebo podrbání na zádech se začne prohýbat a jemně vibrovat ušima, od ostatních samic v kleci si nechá rajtovat na zádech a přitom se prohýbá jako luk).
Je-li samice špatně naladěna, může samečka odmítat - to znamená, že jeho pokusy o vřelé objetí se budou setkávat s odporem (kvičení, facky zadní tlapkou) OBRÁZEK 1, možná se i poperou. Raději tedy nechte páření na další večer. V opačném případě začne dvoření, při kterém samec samici různě očichává, olizuje a případně pronásleduje po kleci. Dvoření je krátké a hned potom se jde na věc .Celé to většinou trvá několik sekund OBRÁZEK 2.
Aktivní jsou většinou v noci, vrchol říje samičky je totiž v noci. Pro jistotu necháme samce a samici ve společné kleci asi 10 dní (samice má každý 5. den říji, ale zabřeznout může i když ji samec znásilní tomu se
říká nucená říje).

Březost
Délka březosti u potkanů je od 21 do 25 dní, další prodlužování už obvykle znamená problémy. Stejně jako u lidí, na některých samicích je březost vidět brzy, na některých naopak skoro nic nepoznáte. Několik dní před porodem začne samice budovat hnízdo a toto je také čas, jestliže jste samečka nechávali dosud u ní, přestěhovat ho jinam. Samici už teď nikam nestěhujte. Hlídejte, jestli má neustále k dispozici dostatek potravy a
vody a vyhoďte z klece také další spolubydlící, jestliže jich tam je moc.
Tak pět dní před očekávaným porodem proveďte úklid klece, protože až budou mláďata na světě, nějakou dobu je budete muset nechat v klidu.


Porod
Vlastní porod obvykle trvá jednu až dvě hodiny. V době porodu nepřichází v úvahu nějaké vyrušování. Výjimku tvoří samice, u kterých lze očekávat potíže, tedy starší prvorodičky nebo nešťastnou náhodou zabřezlé starší samice - tady by bylo dobré, kdybyste v době velké události byli poblíž a nenápadně pozorovali, jak se věci vyvíjejí. Proces porodu začíná obyčejně slabým krvácením z pochvy a pak následují stahy, při kterých se samice všemožně prohýbá a natahuje. Když se objeví první mládě, potkanka se posadí a pomáhá postupně všem na svět tlapkami a zuby. Hned také sežere plodové obaly, placentu (každé mládě má svoji) a pupeční šňůru. Pokud se některé mládě narodí mrtvé, bývá sežráno také. V momentě, kdy jsou všechna mláďata venku (počet je variabilní, bývají minimálně 4, ale může jich být až 24, méně početné vrhy mívají zvláště starší samice),
pečlivě olízaná a přisátá na cecíkách, je porod za vámi. Pokud porod začal a ani po dvou hodinách se neobjevuje první mládě, je dost pravděpodobné, že nastal problém. Musíte samici rychle a hlavně v klidu dopravit k veterináři. Většinou je za tím mládě, které ucpalo cestu ven všem ostatním na dně dělohy nebo v porodních cestách. Když budete dbát na přiměřený věk samice, dostatečný odstup mezi vrhy a správnou péči, mělo by proběhnout vše v naprostém pořádku.


Kam s mláďaty
-jsou různé možnosti odbytu mláďat potkanů.

a)chovatelé:
- poproste některého chovatele, jestli by si nechtěl vzít vašeho mladého nebo aby zveřejnil na svých stránkách jejich inzerát. Možná vám vyhoví. (Kontakty na chovatele najdete v odkazech)

b)inzerce:
- na internetu existuje spousta inzerce kam byste si mohli vložit svůj inzerát, určitě se někdo ozve.

c)zverimex:
- toto je ta poslední volba, když už vážně nevíte kam s mláďaty. Najděte nějaký obchod se zvířaty, kde s nimi zacházejí co nejlépe. Poproste prodavače, aby by je neprodával jako krmivo pro hady, určitě vám to slíbí (možná, ale nesplní) =o (. Takový už je osud potkanů.

0 den - Páření
Když je samice v říji, páření se seběhne hned po seznámení obou „milenců“ .

po 14 dnech březosti
Je patrný nárůst velikosti bříška samičky, od této doby ji můžeme začít přikrmovat vločkami namočenými v mléce, tvrdým sýrem, jogurtem...

19. - 20. den březosti
Samice začíná budovat hnízdo. Můžete jí vypomoci různými papírky hadříky nebo senem.

21. - 23. dnem
Matka odchází k porodu.V tuto dobu samici nerušte!

Po porodu
Mláďátka přicházejí na svět holá a slepá.
Podle očí, která jdou vidět přes slabou kůži na očích, lze poznat, zda se jedná o černé nebo červené oči.

3. den stáří
Miminkům se začne projevovat na tělíčku pigment. Je již patrné zbarvení budoucích tmavých potkanů.

5. den
Zdravá mláďata zdvojnásobují porodní hmotnost.
Začíná se pomalu objevovat řídká srst a zbarvuje se bříško, které bylo doteď růžové.

7. den
Otevírají se jim zvukovody. Vidíme zřetelné drápky, vousy. Objevuje se první srst.

10. den
Jde stoprocentně poznat co je který za barevnou variantu. Začínají přijímat pevnou stravu, okraje hnízda tedy posypáváme ovesnými vločkami nebo drcenými piškotky, jestliže jim toto ještě neobstarala vlastní matka.

13. den
Otvírají mladí potkani oči. Jakmile dokážou vidět, hrabou se z hnízda, aby lépe prozkoumali své nejbližší okolí. Matka je ale posbírá a přenáší zpět do hnízda.

28. den
Matka přestává kojit. Mláďata se však pořád budou pokoušet sát a bude se z klece ozývat řev (to totiž zjistí že už žádné mléko není a tak ho vyžadují).

1 měsíc
Je možné mláďata bez problémů předávat novým majitelům.

5. týden
Mláďata dosahují pohlavní zralosti - samci a samice se musí rozdělit.

TOPlist