Založit webové stránky nebo eShop

Osmák degu

česky: osmák degu, chilská veverka
latinsky: Octodon degu
německy: Degu, gewöhnlicher Degu
anglicky: degu, brush-tailed rat
francouzsky: octodon, degue du Chili, dégu
španělsky: Degú, Degu, Ratón Cola de Pincel
nizozemsky: degoe
polsky: koszatniczka
maďarsky, dánsky, norsky, švédsky, finsky, italsky: degu

Osmáci degu pochází z Chile v Jižní Americe, kde obývají suché a vegetačně chudé horské, stepní a pobřežní oblasti na severu a ve středu země. V létě je tu horko a sucho a v zimě chladno a deštivo.

Ve své domovině se vyskytují hojně až do výšky 1200 m.n.m. a jsou považováni za škůdce, protože dokáží zemědělcům způsobit velké škody. Ovšem zemědělské plodiny nejsou pro osmáky ve větší míře coby potrava vůbec zdravé a v posledních letech začíná sílit přesvědčení, že by to mohl být důvod, proč u volně žijících osmáků stoupl počet onemocnění.
V přírodě si vyhrábávají nory, ve kterých nesmí chybět hnízdo (které je se svými 20cm v průměru nejmenší z celého komplexu), zásobárna a záchod. Občas se taky nastěhují do opuštěných nor po činčilách a kururech. Osmáčí rodinka může mít postavených i víc nor, přečemž každá má jeden hlavní a několik bočních vchodů. Pro maskování vchodů využívaji různé štěrbiny, pukliny, husté křoví a skalky.

Žijí v rodinách, které mají 3-10 členů. Několik rodin pohromadě tvoří kolonii, která může čítat až 200 osmáků. Jsou to proto velmi sociální zvířata, která hodně času tráví vzájemným si probíraním kožíšku, čištěním a komunikaci mezi sebou navzájem.
Jednu rodinu tvoří sameček, 2-3 samičky a jejich mláďata, která si s dosažením pohlavní dospělosti odcházejí založit vlastní rodiny. Každá rodina si hlídá svoje teritorium. Uprostřed jejího území si sameček postaví kopeček z větviček, listí, kamínků, hlíny a celkově všeho, co je po ruce, a na tom kopečku pak drží stráž, přičemž platí pravidlo "čím vyšší hiearchické postavení v kolonii sameček má, tím je kopeček vyšší". Pokud je kopeček zničen, ztrácí osmák své postavení a musí si ho vybojovat zpět. Protože jsou osmáci velmi častou kořistí predátorů, snaží se ohrožení svého života eliminovat tím, že se pasou v okruhu maximálně 5 metrů od vchodu do nory. Pokud hlídkující sameček zaznamená nějaké nebezpečí, začne velice pronikavě a ostře pískat, čímž varuje celou kolonii a osmáci se utíkají schovat do nejbližší nory.
Kromě toho, že si osmáci svoje území hlídají, tak si ho i značkují močí. Moč osmáků odráží ultrafialové světlo, a tak svoje značky můžou osmáci nejenom cítit, ale i vidět. V blízkosti vchodů do nor bývají umístěna koupaliště z písku, v kterém se osmáci koupou. Dělají to jednak kvůli zlepšení izolačních vlastností srsti, ale také kvůli tomu, aby si na sobě udrželi rodinný pach (proto také osmáci do písku čurají). Když území rodiny navštíví cizí osmák, jde se vykoupat do rodinného koupaliště. Tím na něm ulpí rodinný pach a osmáčí rodinka ho snáze přijme mezi sebe. Na jednom hektaru může žít 80-300 zvířat, starší prameny dokonce uvádí až 1000 osmáků na hektar.

Osmák je zvíře s denní aktivitou, ale protože je v jeho vlasti přes den horko, tak se většina jeho aktivit přesouvá do časných ranních nebo pozdních odpoledních hodin.

Živí se listím, trávou, bylinkami, semeny a v omezené míře také kůrou a kořínky.

Ve volné přírodě se nedožije ani jednoho roku věku téměř polovina osmáků a jen asi 1% je starší než 2 roky. V zajetí se dožívají vyššího věku, průměrně asi 4 - 6 (některé prameny uvádějí 5 – 8) let – hodně záleží na správné výživě, počtu březostí a zdravotním stavu.

Druhy osmáka

Všechny 4 druhy osmáka žijí mezi 28. až 40. stupněm jižní zeměpisné šířky.

  • Osmák degu (Octodon degus)
    Osmák degu je v přírodě nejrozšířenější a zároveň nejmenší druh osmáka. Horní vrstva srsti má zbarveni aguti a spodní je béžová. Béžově má zvýrazněné i oči a uši. Ocas je zakončen tmavou štětičkou. Délka těla je zhruba 15 cm a ocásku taky tak.

  • Osmák okatý (Octodon bridgesi)
    Osmák okatý žije na úpatí And. Je aktivní v noci. Barvu srsti má tmavší a nemá béžově zvyrazněné oči a uši. Uši má krátké, ocas poměrně dlouhý a bez štětičky.

  • Osmák pobřežní (Octodon lunatus)
    Osmák pobřežní obývá hory u pobřeží. Je mnohem více podobný osmákovi degu než osmák okatý – má jak typické aguti zbarvení, tak štětičku na ocásku a zvýrazněné oči a uši.

  • Osmák tichomořský (Octodon pacificus)
    Tento osmák byl popsán až v roce 1993, žije na ostrově Isla Mocha v lesích a patří mezi vyhynutím ohrožené druhy, pokud už nevymřel. Je jednobarevný (bez typického melirovaní), uši jsou krátké a ocásek postrádá typickou štětičku. Byly zkoumány pouze 2 exempláře.

Základní biologické hodnoty osmáků

 

Tělesná hmotnost v dospělosti:

cca. 180 – 300g (březí samičky až 350g)
Hmotnost při narození: 14 - 20g
Tělesná teplota: 38 - 39,5 °C
Průměrná délka života v zajetí:
Prům. délka života ve volné přírodě:
4 – 6 let (v Německu se dokonce jeden dožil 12 roků)
50% 1 rok, 1% 3 roky
Délka těla: hlava a tělo cca. 15 cm
ocásek cca. 12 cm
Tělesná dospělost: kolem 1 roku věku
Pohlavní dospělost: samičky od 6ti týdnů
samečci od 3 měsíců
Tělesná dospělost: 8 – 10 měsíců
Délka pohlavního cyklu: 18 – 25dní
Ideální věk pro první zabřeznutí: 6 měsíců
Doba březosti: 86 - 94 dní
Počet mláďat: 1 – 12 (průměrně 4-5)
Doba kojení: 4 – 6 týdnů (velké a tudíž slabší vrhy bývají kojeny déle)
Doba odstavu: 6-8 týdnů
Počet bradavek: 4 páry
Počet chromozomů: 58
Zubní vzorec: spodní a horní čelist: 1-0-1-3 (20 zubů)

Potrava

Informace o správném složení osmáčí potravy

V přírodě se osmáci živí převážně trávou a kůrou, a proto nejsou zvyklí na kalorické bomby typu směsek plných semínek, v horším případě pak se sušeným ovocem a oříšky. Naprosto nevhodné jsou také různé okusovací tyčinky lepené medem. Jejich organismus není přizpůsobený na trávení podobně tučných a sladkých jídel a výsledkem takového krmení jsou tlustí osmáci trpící nejrůznějšími chorobami, nejvíce pak cukrovkou. Osmáci nemají rozum z toho, co je pro ně dobré a klidně se budou nacpávat sušenými banány, protože jim chutnají, tudíž musíme mít rozum my a krmit je pro ně vhodnou stravou.

Kvůli výše uvedeným důvodům musíme proto dávat dobrý pozor, co kupujeme za směsku. Naprosto nevhodné jsou směsky pro hlodavce s vysokým obsahem kukuřice a slunečnicových semen, extrudovaných obarvených kousků a tzv. „směsky pro činčily“ se sušeným ovocem. Ovšem i u směsek speciálně určených pro osmáky si musíme dávat pozor, neboť výrobci jsou schopni do nich nacpat oříšky, hrozinky, med a podobné nesmysly a ještě se s klidem tvářit že právě jejich směska je pro osmáky ta nejvhodnější. Ideální je namíchat si vlastní směsku. Tak máme přehled o jejím složení a můžeme ji průběžně upravovat našim osmákům na míru.

Pro osmáky je nejlepší přírodní potrava – seno, bylinky, květy, zelenina, trávy, kůra, listí a větve. Všechna ostatní potrava (obilniny, semena, olejniny) je doplněk a na to musíme myslet při sestavování osmáčího jídelníčku.

Seno = základní složka potravy

Základní složkou jejich potravy je tak pro osmáky z výše uvedených důvodů seno a všechno ostatní jsou pouze doplňky. Seno je pro osmáky nejpřirozenější potravou - ač je sušené, tak obsahuje minerály, vitamíny, napomáhá správnému trávení (díky svému nízkému obsahu vody působí příznivě na střevní mikroflóru) a jeho konzumace obrušuje stále rostoucí zadní stoličky. Proto ho musí mít neustále k dispozici v dostatečném množství.

Při nákupu sena dáváme pozor, aby bylo seno voňavé, zelené, bezprašné a suché. Pokud je seno navlhlé, tak jednak zatuchne a jednak zpravidla začne plesnivět, přičemž plíseň může vyvolat těžká onemocnění, neboť produkuje jedovatý aflatoxin, který je rakovinotvorný a poškozuje játra a ledviny. Žluté seno bývá kvality nevalné – často jenom stébla pochybných trav bez bylin – a osmáci ho ani nechtějí jíst.

Seno doma skladujeme v temnu, suchu a nejlépe v jutových pytlích nebo ve starých povlacích na polštáře a peřiny. Protože jsou pytle i povlečení prodyšné, snadno se ze sena vypaří přebytečná vlhkost a nedochází ke vzniku plísní.

Nejhodnotnější je seno z první senoseče, která bývá na konci května a v červnu. Toto seno je totiž hrubší a obsahuje tím pádem více vlákniny a živin než seno z druhé senoseče (otavy), která probíhá v létě. Obsah látek v seně je závislý na mnoha faktorech, přesto však můžeme určit aspoň jeho přibližnou výživovou hodnotu – seno průměrně obsahuje 8 -16 % hrubých bílkovin, 22 - 35 % vlákniny, 3 - 5 % vápníku a 1 - 3 % fosforu.

Jako doplněk k senu můžeme osmákům nabídnout travní úsušky – vhodné jsou Pre Alpin Lepo Herbs nebo Pre Alpin Lepo Bloxx. Pozor! Neplést si s vojtěškovými úsušky z Hornbachu, jejichž dlouhodobým podáváním bychom osmákům zanesli organismus vápníkem a způsobili potíže s ledvinami.

Čerstvě usušené seno musíme před zkrmením nechat odležet 6 týdnů, protože, ačkoliv se nám zdá suché, tak v něm ještě probíhají biochemické změny, které mohou u zvířat vyvolat těžké trávící problémy.

„Zelené“ krmení

Zelené krmení dodává osmákům uhlohydráty, bílkoviny, minerály a vitamíny. Přináší osmákům vítané zpestření jídelníčku, a proto by mělo být ideálně denně osmákům předkládáno. Při krmení bychom měli dbát na pestrost stravy, abychom se vyhnuli potížím plynoucím z jednostranné výživy (každá zelenina, bylinka, tráva... obsahuje jisté látky a pokud budeme zkrmovat pouze jeden druh, tak bychom mohli narušit osmákům přirozenou rovnováhu v těle). Kromě toho osmáci uvyklí na pestrou stravu mají odolnější zažívací ústrojí a dokáží lépe strávit problematičtější rostliny (např. zelí).

Vzhledem ke svým sklonům k cukrovce by osmáci měli být krmeni stravou obsahující cukr v co nejmenší míře. To tím pádem vylučuje z pravidelného jídelníčku ovoce, které by mělo být podáváno jenom velice zřídka (ideálně vůbec) jako pamlsek (například kousek jablka). Naopak by osmáci měli dostávat zeleninu (čekanka, paprika, kedlubnovou nať, nehnojené saláty,...), květiny (pampeliška, řebříček, jitrocel...) bylinky (petrželí, bazalka...), květy (květy slunečnice, měsíčku, sedmikrásky...), trávy (poháňka, kostřava, srha...) a čerstvé větve (líska, lípa, jabloň...) s listy a pupeny.

Zelené krmení si můžeme doma pěstovat i sami. Jednak můžeme v truhlíku pěstovat bylinky jako petrželí, meduňka, bazalka apod. a jednak můžeme osmákům nabídnout i nejedovaté pokojové rostliny jako šáchor (cyperus, papyrus), zelenec nebo kalisii. V neposlední řadě také můžeme zasadit do zeminy například pšenici a rostlinky, které nám za pár dní vyrostou, dát osmákům.

V mnoha případech nejsou osmáci, které si pořídíme, na čerstvé krmení zvyklí (ve zverimexech dostávaji často pouze seno a směsku). Abychom předešli průjmům nebo zácpám, je důležité osmáky pomalu na novou stravu zvykat. Zelené krmení nejprve podáváme v malých dávkách a postupně množství zvyšujeme. Během tohoto období pozorně sledujeme, jestli osmáci nemají zažívací potíže. Pokud byť jen náznak zpozorujeme, zelené krmení vynecháme a až se osmákům zažívání upraví, opět pomalu začneme na zelené zvykat. Jako prevenci proti potížím se zažívacím ústrojím můžeme do vody přidávat probiotika pro hlodavce (např. Prodigest).

Na čerstvé krmení dáme pozor, aby se nám nezapařilo (např. zelenina v igelitu se v teple zapaří a osmák se po ní může nadmout a umřít) a v ideálním případě ji uchováváme v lednici (v lednici je chladno a zelenina se nezapaří). Před podáváním krmení dobře omyjeme pod tekoucí vodou a osušíme. V žádném případě nedáváme zeleninu přímo z lednice, ale necháme ji odležet na pokojovou teplotu. Po požití studené zeleniny by osmáci mohli dostat průjem. Zeleninu nakrájíme na kousky – tak se vyhneme hádkám a bitkám o jídlo. Krmení, které osmáci nesní, odebereme z klece pryč, abychom předešli vzniku plísní.

Trávu a květiny (ne bylinky!) mohou osmáci konzumovat ve velkém, protože jsou pro ně jednak přirozenou stravou a jednak mají vysoký obsah kyseliny křemičité, která napomáhá rovnoměrnému a výraznému obrušování zadních zubů.

Při sběru trav musíme rozlišovat trávy a traviny. Mezi trávy patří pouze zástupci čeledi lipnicovitých (Poaceae), zatímco termínem traviny se zpravidla označují ostatní rostliny „trávovitého“ vzhledu, tj. čeleď šáchorovité (Cyperaceae; např. šáchor, ostřice), čeleď sítinovité (Juncaceae; v ČR pouze zástupci rodů sítina a bika), čeleď bařičkovité (Juncaginaceae; v ČR pouze bařička bahenní a bařička přímořská) a čeleď blatnicovité (Scheuchzericeae; v ČR pouze vzácná a na rašeliništích rostoucí blatnice bahenní). Pro osmáky jsou vhodné pouze lipnicovité, které jsou hodnotné z hlediska výživy a můžeme je sbírat bez obav. Ostatní čeledě (tzv. traviny) jsou pro osmáky nevhodné a někdy dokonce jedovaté. Traviny rostou na vlhkých stanovištích (např. u potoků) a v lesích. Člověk je na první pohled pozná velice jednoduše – nemají hlavní lodyhu a kolénka a květ neroste na konci lodyhy, nýbrž po stranách.

Kde trávu nesbírat:

  • na okrajích polí, protože je tam tráva pohnojená.
  • na trávnících ve městě, protože se na ně chodí venčit psi, tudíž je tráva znečištěná a můžeme na osmáky přenést různé nemoci
  • při okrajích silnic, protože je tam tráva „napuštěna“ výfukovými plyny.
  • ze sběrného koše sekačky, protože v trávě rozsekané na malé kousky začínají už dvě hodiny po posečení probíhat hnilobné procesy, které jsou pro zvíře nebezpečné. Dále jsou škodlivé také motorové oleje, které se do sekaček dávají a které se samozřejmě do posekané trávy dostanou; a v neposlední řadě tato tráva obsahuje i výfukové plyny, neb tyto sekačky bývají poháněné benzínem.
  • pod keři – bývají na ní často klíšťata

Bylinky, listy, květy

Bylinky, listy a květy by v sušeném i čerstvém stavu měly být nedílnou součástí jídelníčku osmáků – poskytují totiž osmákům potřebné vitamíny a minerály. Buď jsou součástí kvalitního sena (např. seno králíci.cz, Rasco) nebo je musíme kupovat zvlášť (např. Herbal Farm, Herb Mix od Gimbornu), případně si je sušit doma (o domácím sušení bude napsáno víc ve zvláštním článku). V každém případě však musíme myslet na to, že každá bylina nějak účinkuje a osmáci jsou na toto působení citliví – jeden příklad za všechny: Ačkoliv osmáci milují petrželí, tak ho březím samičkám nepodáváme, neboť u nich může vyvolat předčasný porod. Proto bychom bylinky měli zkrmovat jen v rozumné míře a mít jejich účinky na paměti.

Vhodné rostliny

  • pokud není uvedeno jinak, tak tyto rostliny můžeme zkrmovat čerstvé i sušené. Usušené obsahují vysoký podíl vápníku, proto je podáváme v rozumné míře.
anýz podporuje trávení
bazalka tiší křeče, povzbuzuje chuť k jídlu a má zklidňující účinky
bršlice kozí noha obsahuje hodně vápníku a chutná podobně jako petržel
borůvkové listí léčivka
brutnák lékařský  
čekanka  
echinacea posiluje imunitní systém, ale je to léčivka, proto podávat v malém množství
hadí mord španělský obsahuje inulin
heřmánek působí pozitivně při zažívacích potížích a onemocněních dýchacích cest (také jako čaj), ale je to léčivka, proto podávat v omezeném množství
hluchavka pozor! Nesplést s popencem!
chrpa květy
jahodníkové listí plody nezkrmovat, protože obsahují cukr
jetel tolice dětelová, jetel plazivý, jetel luční jsou v malém množství dobře snášeni. V době květu obsahují nízké množství kyanogenních glykosidů, z kterých se při zkrmování uvolňuje toxický kynovodík. Mladý jetel také ve větších množstvích v důsledku nízkého obsahu tříslovin silně nadýmá a při překrmení způsobuje průjem.
jitrocel kopinatý vhodný při nachlazení a při problémech s ledvinami a močovým měchýřem
jitrocel větší protizánětlivý
kakost smrdutý  
kerblík lesní  
kerblík setý  
„kočičí tráva“ = oves, případně je pod těmito názvy prodáván papyrus nebo jílek
kokoška pastuší tobolka nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod, zastavuje krvácení
kontryhel léčivka, proto v malém množství
kopr obsahuje hodně vitamínů proto podávat v malém množství, povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení, odstraňuje lehké zažívací poruchy, tlumí křeče a stimuluje tvorbu mléka
kopretina bílá  
kopretina řimbaba  
kopřiva zkrmovat jen sušenou, působí močopudně a snižuje krevní tlak
kostival lékařský  
kozí brada luční  
krvavec menší údajně vysoký obsah vitamínu C
levandule  
libeček kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství
lichořeřišnice větší podáváme občas
lískové listy  
majoránka  
malinové listí v sušeném stavu zdroj vlákniny a minerálů
máta peprná příznivě působí na trávicí ústrojí, podporuje prokrvení a podporuje tvorbu žluči, tudíž je to léčivka a podáváme ji v omezeném množství
meduňka působí protikřečově a příznivě na zažívání (také při nadýmání), obsahuje ale éterické oleje, proto podávat v omezeném množství
merlík všedobr  
měsíček květy; má zklidňující účinky
oregáno (dobromysl obecná) kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství
ostropestřec mariánský i před trny požírán, semena obsahují hodnotné oleje
ostružinové listí vysoký podíl kyseliny tříslové, s trním zkrmovat jen sušené
pampeliška/smetánka lékařská kořen, listy, květ; působí močopudně, barví moč do červena
petrželí nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod, navíc má vysoký obsah vápníku, proto podávat v omezeném množství
podběl uvolňuje hleny, ale v sušeném stavu zkrmujeme pouze ve velmi malém množství kvůli vysokému obsahu léčivých látek, které mohou ve vysokých dávkách poškodit játra
potočnice obsahují hořčičné glykosidy, které dráždí dýchací cesty, proto podáváme jenom v malém množství; povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje látkovou výměnu a působí močopudně
ptačinec žabinec  
pumpava obecná  
pupalka dvouletá listy a květy
rozmarýn kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství
růže Pozor na postřiky a trny! Plody nezkrmujeme.
rybízové listí nepodávat plody a kořeny
řebříček vhodný při nachlazení a při problémech s ledvinami a močovým měchýřem
saturejka zahradní  
sedmikráska ve větším množství působí projímavě, podporuje hojivé procesy, plicních onemocněních
sléz léčivka, proto podávat v omezeném množství
šalvěj léčivka, proto vhodná jen ve velmi omezeném množství
šrucha zelná obsahuje menší množství kyseliny šťavelové, semena obsahuji velmi zdravé omega-3-mastné kyseliny
topinambur obsahuje inulin
tymián kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství
violka vonná  
violka trojbarevná  
vojtěška extrémně vysoký obsah vápníku proto podávat jen zřídka
zavinutka podvojná  
traviny (lipnicovité) bohaté na kyselinu křemičitou
bojínek luční, jílek vytrvalý, kostřava rákosovitá, lipnice luční, poháňka hřebenitá, psárka polní, srha laločnatá
užitkové rostliny zkrmovat v zeleném stavu
ječmen, oves, pšenice, slunečnice (vhodné listy i květy – sušené okvětní lístky osmáci milují), špalda, žito
pokojové rostliny  
kalisie, ibišek, papyrus/šáchor, zelenec (v malém množství)

Inulin

Inulin je polysacharid, který u rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých nahrazuje škrob jako zásobní látku. Je to sladký prášek, ale živočišný organismus ho neumí využít. Jeho kalorická hodnota je téměř nulová a nezvyšuje hladinu krevního cukru. Protože je sladký, používá se jako náhrada cukru pro diabetiky. Ve střevě se chová jako rozpustná vláknina a má probiotický efekt. Hlavním komerčním zdrojem inulinu je topinambur.

Jedovaté a nevhodné rostliny

chmel zkrmovat pouze květy v nízkém množství, ale spíše nevhodný, protože obsahuje pryskyřice, éterické oleje a kyselinu tříslovou
pelyněk obsahuje tujon, kafr a cineol
popenec pro koně je jedovatý, pro člověka, skot a ovce zřejmě nejedovatý, králíci a morčata ho podle chovatelů nežerou (možná proto, že je pro ně taky toxický), a proto jím na základě těchto informací raději nekrmíme
šťavel kyselý vysoký obsah kyseliny šťavelové
šťovík vysoký obsah kyseliny šťavelové
vratič obecný jedovatý
Jedovaté a nevhodné pokojové rostliny
agáve, amarylis/hvězdník, anthurie, azalka indická, begonie, brambořík perský, dieffenbachie pestrá, dieffenbachie skvrnitá/mramornatka, dracéna, fíkovník malolistý/plačící, fíkovník pryžodárný/gumovník, filodendron, hortenzie velkolistá, kala, klívie/řemenatka, kroton, lilek korálový/višňový, lopatkovec, monstera, mučenka, oleandr, pelargónie/muškát, potosovec zlatý, pouštní růže, pryšec zářivý, toulitka, vánoční hvězda
Jedovaté a nevhodné zahradní rostliny
barvínek menší, břečťan popínavý, cesmína ostrolistá, čemeřice černá, hyacint, krokus, lilie, lupina mnoholistá/vlčí bob, modřenec širolistý, narcis, tulipán
Jedovaté a nevhodné volně rostoucí rostliny
áron plamatý, bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, blín černý, bolehlav, česnek medvědí (nesplést s nejedovatou bršlicí kozí nohou!), halucha, hasivka orličí, hrachory, jmelí bílé, kapraď samec, konvalinka vonná, kručinka, lilek černý, lilek potměchuť, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, pryšcovité, přeslička, rulík zlomocný, sasanka hajní, sněženka předjarní (podsněžník), starček přímětník, tetlucha kozí pysk, vlaštovičník větší

Zelenina

Informace se týkají zeleniny v čerstvém stavu (není-li uvedeno jinak). Sušená zelenina osmákům zažívací problémy nepůsobí, pokud jsou na ni zvyklí. V zásadě musíme dodržovat 3 základní pravidla:

  1. osmákům podáváme zeleninu v rozumném množství (i vhodná zelenina může ve velkých dávkách způsobit zažívací obtíže)
  2. na všechny druhy zelí a listové zeleniny velice opatrně zvykáme, protože už v malém množství může způsobit nadmutí a případný následný úhyn zvířete
  3. pokud podáváme třeba listy kukuřice, tak nesmí být postříkaná! Totéž platí i pro zbytek hospodářských plodin.

Vhodná zelenina

brambory hlízy jsou v čerstvém stavu jsou příliš škrobnaté (podávat můžeme pouze sušené kousky), nať a plody jsou jedovaté, neboť obsahují solanin
brokolice v malém množství - může nadýmat, posiluje imunitu
brukev řepák/vodnice  
celer (i nať)  
cuketa  
čekanka vhodná, ale ve vnějších listech obsahuje hodně kyseliny šťavelové, proto jimi nekrmíme
dýně škrobnaté, a proto zkrmovat je v malém množství druhy jedlé i pro člověka. Listy a lodyha jsou pichlavé, a proto jako krmivo nevhodné.
fenykl může zbarvit moč, dobře snášen je i při zažívacích obtížích, má vysoký obsah vitamínů a minerálů, proto zkrmovat jen v malém množství
chřest  
kapusta kadeřavá v malém množství - může nadýmat
kapusta růžičková v malém množství - může nadýmat
kedlubna listy vhodné pouze v malém množství, zesiluje zápach moči
kozlíček polníček v malém množství - možný obsah dusičnanů
kukuřice listy i klasy jsou vhodné sušené (čerstvé obsahují hodně škrobu), ale kukuřici podáváme jen v menším množství, protože je hodně výživná a tím pádem její nadbytek vede k tloustnutí
květák v malém množství - může nadýmat
luštěniny hrách, fazole, čočka – v čerstvém stavu nadýmají, v sušeném obsahují hodně bílkovin, proto je dáváme jen jako pamlsek
mrkev (i nať) dužinu menším množstvím, protože obsahuje relativně hodně cukru; nať pořádně omyjeme; sušené kousky mrkve osmáci milují; mrkev může zbarvit moč
okurka ve větším množství může u citlivých zvířat vyvolat průjem
paprika zkrmovat jen nepálivou; obsahuje hodně vitamínu C, ale nesmíme dát osmákům stonek, protože ten obsahuje jedovatý solanin!
pastinák setý  
pažitka osmáci ji kvůli její štiplavosti nemají moc rádi
petrželí (i nať)  
pórek spíše sušený, čerstvý způsobuje některým osmákům průjem a to i v malém množství
salát hlávkový v malém množství - možný obsah dusičnanů
   
salát ledový v malém množství - možný obsah dusičnanů
štěrbák/endivie/frisee v malém množství - možný obsah dusičnanů vysoký obsah minerálních látek (draslík, fosfor, vápník a železo), vitamínů (A, B, C), obsahuje inulin
rajčata listy a stonek obsahují solanin a jsou proto jedovaté! Při přežrání mohou způsobit průjem.
romanesco  
rukola příbuzná zelí, obsahuje hořčičné silice – podávat pouze v malém množství
ředkvičky plody i nať, obsahují hořčičné glykosidy
řepa bílá hodnotná z hlediska výživy a bohatá na vitamíny
řepa červená vysoký obsah kyseliny šťavelové, u citlivějších osmáků způsobuje průjem, barví trus a moč do červena
topinambur květy a listy
zelí bílé i červené v malém množství - může nadýmat
zelí čínské (pekingské)  

Nevhodná zelenina

avokádo jedovaté, jsou známy případy úmrtí osmáků po jeho požití
cibule hlíza je pro zvířata jedovatá
česnek hlíza je pro zvířata jedovatá
houby  
lilek baklažán obsahuje solanin, je za syrova jedovatý pro lidi i zvířata
mangold obsahuje kyselinu šťavelovou
rebarbora obsahuje kyselinu šťavelovou
špenát obsahuje kyselinu šťavelovou

Naklíčená semena

Naklíčenými semeny můžeme krmit, pokud je už viditelný kořínek. Jsou velmi zdravá. Můžeme jimi krmit neomezeně (to platí dokonce i pro olejniny).

Zdraví škodlivé látky obsažené v rostlinách a zelenině

Kyselina šťavelová (oxalová)

  • Kyselina šťavelová je velmi rozšířená, organická kyselina, rozpustná ve vodě. V těle se slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kamínků a navíc se tímto způsobem z organismu odčerpává vápník. Vysoká koncentrace kyseliny v krmení může tudíž vést k nemocem ledvin, tvorbě močových kamenů a nedostatku vápníku v těle, který vede k odvápnění kostí.
  • Zdravým zvířatům můžeme rostliny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové podat – ovšem jen ve velmi malém množství. Dlouhodobé podávání není vhodné. Zvířatům s poškozenými ledvinami tyto rostliny nepodáváme vůbec.
  •  

Solanin

  • Solanin je špatně rozpustný, toxický alkaloid některých lilkovitých (Solanaceae). Je obsažen například v zelených částech brambor (i hlíz) a rajčat. Následky vysoké koncentrace solaninu v krmivu jsou například žaludeční potíže, enteritida (zánět střev), průjmy, podráždění či záněty ledvin, likvidace červených krvinek, poruchy krevního oběhu a dýchání nebo poškození centrálního nervového systému.
  • Čím nekrmit? Zelenými částmi brambor a jejich klíčky, nezralými rajčaty a zelenými částmi rajčat (listy, stonek), stonkem a listy papriky apod.
  •  

Dusičnany (nitráty)

  • Dusičnany jsou sloučeniny dusíku a kyslíku. Rostliny dusík potřebují pro růst. Dusičnany samy o sobě jedovaté nejsou, ale v organismu se mění na nitridy, které už zdraví škodlivé jsou. Příznaky otravy nitridy: slinění, průjem, svalový třes, slabost, potácení se, cyanóza.
  • V nízkém množství je zkrmování potravin obsahujících dusičnany nezávadné. Pozor však na potraviny, které obsahují dusičnan ve větším množství (např. hlávkový salát, štěrbák, ledový salát, polníček, špenát, mangold, červená řepa) – ty je opravdu lepší podávat jen doplňkově a ne neustále. Sem a tam podaný lístek salátu je však vítané zpestření jídelníčku.
  •  

Ovoce

Téměř všichni hlodavci ovoce zbožňují – je šťavnaté a díky obsahu cukru i sladké. A právě kvůli obsahu cukru ovoce osmáci NESMÍ. Pokud sní osmák něco sladkého, tak se mu prudce zvýší hladina cukru v krvi (tento stav se označuje jako hyperglykémie). Osmák neumí cukr beze zbytku odbourávat, protože se mu v těle nevytváří dostatek inzulínu. Vysoká hladina cukru v krvi pak znamená jediné – cukrovku. Jejím následkem jsou oční problémy (katarakty tj. šedé zákaly), posléze slepota a následná smrt zvířete.

Větve

Větve různých stromů a keřů spolu s listy tvoří nejen důležitou část osmáčího jídelníčku, ale také napomáhají obrušování zubů (tvrdý chleba je na okus nevhodný, neboť obsahuje konzervační látky, kypřící prášky a sůl - tím pádem je pro osmáky špatně stravitelný. Často jsou na něm spóry plísní. Jeho přísun ve zvýšené míře vede k nadváze. Kromě toho neslouží nijak k obrušování zubů, protože díky slinám snadno rozměkne.). Obzvláště vhodné jsou větve jabloně, lísky, hrušně, břízy, olše, rybízu a borůvky.

Vhodné dřeviny

bříza listy působí silně močopudně, obsahuje hodně kyseliny tříselné
habr vysoký obsah kyseliny tříslové; je náchylný k plísním, proto ho před zkrmením pořadně prohlédneme!
hloh obsahuje látky zlepšující srdeční činnost
lípa listy působí silně močopudně
líska líska obecná i líska největší
malvice (jabloň, hrušeň, kdoule) vhodné listy a větve, ovoce samotné ne, protože obsahuje cukr
peckovice (třešeň, švestka...) jádra jsou jedovatá, neboť obsahují vysokou koncentraci kyseliny kyanovodíkové, v kůře je však její obsah zanedbatelný a listy podáváme v malém množství
platan  
olše  
topol  
vrba obsahuje léčivé látky a proto ji podáváme jenom zřídka

Jedovaté a nevhodné dřeviny

bez černý, bez hroznatý květy smíme zkrmovat jen v malém množství, ostatní části rostliny jsou lehce jedovaté
bez chebdí jedovatý
buk bukvice jsou jedovaté; na německém fóru je známý případ smrtelné otravy, která byla údajně vyvolána podáním bukových větví; listy mají vysoký obsah kyseliny šťavelové, proto je lepší je nepodávat
cedr obsahuje éterické oleje už ve dřevě
citrusy (pomeranč, citrón...) jejich listy a větve obsahují éterické oleje, samotné ovoce je hodně kyselé
dub obsahuje třísloviny, které pro osmáky nejsou pravděpodobně dobré, prach z dubového dřeva je rakovinotvorný
durman  
fíkovník smokvoň mléčná šťáva je jedovatá
jalovec jedovatý
javory některé druhy (např. javor červený) jsou jedovaté
jedle kůra a jehličí jsou jedovaté – pryskyřice způsobuje rozsáhlé zažívací problémy a éterické oleje dráždí čich, uskladněné dřevo je však vhodné
jeřáb ptačí  
jírovec maďal (kaštan) obsahuje látky dráždící střeva
komule Davidova  
kustovnice cizí  
mamota širokolistá  
ořešák královský  
pámelník bílý  
pižmovka mošusová  
ptačí zob obecný  
rododendron  
smrk kůra a jehličí jsou jedovaté, uskladněné dřevo je však vhodné
střemcha bobková  
svída syrové plody a čerstvé listy svídy krvavé a výběžkaté jsou nejedlé
škumpa  
tis červený jedovatý
trnovník akát  
tůje jedovatá
vistárie čínská  
zimolez  
zimostráz obecný  
zlatý déšť mírně jedovatý

Směsky

Směsky nesmí být v žádném případě hlavní částí jídelníčku (osmáci po nich tloustnou, tuční jim játra a stávají se náchylnějšími k cukrovce), ale také nesmí úplně chybět. Semínka a (v menší míře) obilniny jsou totiž důležitým zdrojem nenasycených mastných kyselin a minerálních látek (jediná výjimka jsou semena řepky, která obsahují hodně nasycených mastných kyselin a málo minerálních látek). Pokud jimi nekrmíme, podáváme je jako pamlsky. Opět platí pravidlo, že by směska pro osmáky měla být co nejpestřejší. Proto je ideální si jednotlivé suroviny nakoupit nebo doma nasušit a směsku namíchat přímo na míru osmáčím potřebám. Málokterá z prodávaných směsek je totiž skutečně určená pro osmáky – většinou si výrobce nad složením moc hlavu neláme, naháže do sáčku, co mu přijde pod ruku a my tím pak osmáky v dobré víře krmíme.

Pokud osmák pochází z chovu, který je dědičně zatížen cukrovkou nebo již cukrovku má, musíme na složení potravy obzvláště pečlivě dbát.

Správné složení směsky

Pokud si směsku sami mícháme, měli by být jednotlivé ingredience v následujících poměrech:

1) 80% sušených květin a listů, bylinek a listů + 20% semen (z toho maximálně 5% obilnin) nebo

2) 80% sušených květin a listů, bylinek a listů + 10% semen + 10% sušené zeleniny

Pokud podáváme sušené krmivo (bylinky, květy, zeleninu) zvlášť a nemícháme ho do směsky, tudíž směska sestává pouze ze semen a obilovin a olejnin, měl by každý osmák dostat denně max cca 5 g směsky (tj. cca jedna kávová lžička).

Další varianta jak krmit je nechat osmákům v misce trvale k dispozici travní semena a doplňkově několikrát týdně podávat obilniny a olejniny. Takto můžeme také dobře kontrolovat váhu osmáků.

! Důležité je pozorovat pohybovou aktivitu osmáků. Pokud jsou míň akční a spíš posedávají a pospávají, tak vypustíme olejniny na pár dní z jídelníčku, neboť mohou způsobovat přetučnění ledvin, což na váze nemusí být hned patrné.

! Pokud máme mladé osmáky ve vývinu, březí samičky, nemocná nebo stará zvířata, měli bychom podíl směsky v jídelníčku lehce zvýšit, protože mají zvýšenou potřebu energie.

! Rozhodně osmáky nekrmíme zverimexovými směskami pro myši, křečky, potkany a spol., protože jsou příliš tučné a škrobnaté.

! Ve směskách nemá co pohledávat sušené ovoce (sušené banány, hrozinky atd.) a svatojánský chleba (obsahuje 30-50% cukru!)

! Vedle směsky musí mít osmáci k dispozici taky směs různých bylin (např. Herbal Farm, Gimborn), protože je v nich železo, které osmáci potřebují, a když nemají možnost ho získat z bylin, tak se jeho potřebu snaží pokrýt směskou.

! Směsku nemusíme dávat do misek, ale rozhodíme po podestýlce – osmáky tak podnítíme k hledání, což je pro ně jednak přirozené a jednak se tím zabaví.

Jednotlivé přísady:

Květiny, listy, bylinky, sušená zelenina

viz výše

Vojtěškové a travní pelety

Vojtěškové pelety se prodávají v např. Hornbachu a sestávají pouze z vojtěšky. Jsou to velké zelené válečky. Do směsky je můžeme použít také, ale jen v minimálním množství, protože vojtěška obsahuje vysoké množství vápníku, jehož nadbytek vede k tvorbě močových a ledvinových kamenů. Z travních pelet jsou u nás na trhu dostupné jen Pre Alpin Lepo Herbs, která mají vlákna dostatečně dlouhá na to, aby si jimi osmáci mohli při konzumaci obrušovat zadní zuby a jsou proto nejvhodnější přísadou do směsky (vhodnější už je jen seno).

Pelety (pro činčily)

Pelety jsou malé, úzké válečky vyrobené většinou z obilí (!) a trochy sena. S ohledem na riziko vzniku cukrovky si musíme dát pozor na to, aby ve složení nebyla melasa, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru a téměř z poloviny ho i obsahuje. Na obrušování stoliček nemají žádný vliv, protože v nich nejsou žádná vlákna. Pozor si musíme dát na to abychom jimi osmáky nepřekrmovali, protože jsou syté a osmáci by tím pádem žrali méně sena, což by vedlo k problémům s přerůstáním stoliček.

Obilniny

Obilniny nejsou pro osmáky přirozenou stravou, protože mají vysoký obsah lepku a jsou hodně energetické (více než semena), proto by jich směska měla obsahovat minimum (max 5%). Kromě toho se zadní zuby se při jejich konzumaci téměř neobrušují.

Olejnatá semena

Obsahují hodnotné více nenasycené mastné kyseliny, ale jsou tučná, proto zkrmujeme v malém množství.

Travní semena

Můžeme zkrmovat v neomezeném množství – blíží se nejvíc osmáčí přirozené stravě (např. jílek, kostřava, bojínek, lipnice, jetel plazivý).

Extrudované kousky krmiva

Zadní zuby se při jejich konzumaci téměř neobrušují a pro osmáky jsou celkově nevhodné kvůli jejich nejasnému složení.

Příklady, z čeho všeho si můžeme namíchat směsku:

Obilniny a pseudoobilniny
amarant/laskavec pseudoobilnina, neobsahuje lepek! 15% bílkovin, nenasycené mastné kyseliny, minerály (vápník, železo, hořčík), aminokyseliny lysin a metionin
lesknice/chrastice kanárská 50-56% uhlohydrátů, 12-16% hrubých bílkovin, 5-7% tuku, vysoký obsah tryptofanu (aminokyselina podporující látkovou výměnu)
oves (neloupaný) lehce stravitelné uhlohydráty, 7% tuku, nejvyšší obsah minerálů ze všech obilovin (hořčík, železo, zinek, vápník, mangan, křemík), vit. B1, kyselina listová, nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny lysin a cystin
proso (více druhů) neobsahuje lepek! 60-70% uhlohydrátů, 10-11% bílkovin, 4% tuku, vit A, E, různé B vit., niacin
pohanka není obilovina, ale čeleď rdesnovité! ! květy a slupky semen jsou jedovaté! 60 uhlohydrátů, 12% bílkovin, 3% tuku, vit. B, E, draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, fluor, aminokyseliny lysin, cystin a arginin
pšenice 70 uhlohydrátů, 11% bílkovin, 2% tuku, vit. B1, B2, B6, karotin, hořčík, draslík, kyselina křemičitá
ječmen 70 uhlohydrátů, 10% bílkovin, 2% tuku, vit. B1, B2, niacin, vápník, železo, fosfor, kyselina křemičitá
žito 8% bílkovin, 2% tuku, vápník, železo, draslík, fosfor, kyselina křemičitá, vit. B
merlík čilský pseudoobilnina škrob, 14% bílkovin, aminokyselina lysin, vysoký obsah, železa, zinku, fosforu a vápníku, nenasycené mastné kyseliny
kukuřice vysoký obsah cukru! 70% uhlohydrátů, ne moc hodnotné bílkoviny, 4% tuku
špalda 70% uhlohydrátů, 13% bílkovin, niacin, draslík
rýže přírodní neloupaná (paddy) 70% uhlohydrátů, 8% bílkovin, 1% tuku, aminokyseliny, fosfor, vápník, hořčík, železo, vitamíny
dari, milo (čirok) 70% uhlohydrátů, 10% bílkovin, 5% tuků
Olejnatá semena
niger 40-42% tuku, 18-20% proteinů, 13% uhlohydrátů, vápník, fosfor, nenasycené mastné kyseliny; při nadměrném krmení může způsobit průjem a v extrémních případech poškození jater
lněné semínko 30-35% tuku, 25% proteinů, 22% uhlohydrátů, 21 % nenasycených mastných kyselin jako kyselina linolová, linolenová; aminokyseliny jako arginin, vit B1, B2, E, kyselina křemičitá, železo, ale také kyanogenní glykosidy, proto podáváme jen v malém množství; příznivě ovlivňují funkci střev a je dobré na pěkný kožíšek :)
konopí 30-32% tuku, 20% proteinů, 18-20 uhlohydrátů, více nenasycené mastné kyseliny; překrmení může vést u ptáků k poruchám s látkovou výměnou
sezam 50% tuku, 21% proteinů, 12% uhlohydrátů, fosfor, železo, vápník, hořčík, vit E, B1, B2, provit A, více nenasycené mastné kyseliny (kys linolová, linolenová)
kardi= semena artyčoku 30% tuku, 20% bílkovin, hodně železa a vápníku
ostropestřec mariánský působí dobře na játra
lnička setá podobná lněnému semínku
Travní semena
lipnicovité 6% bílkovin, 2% tuků

Dále např. semena jehličnatých stromů, čekanky, pupalky dvouleté, řepky olejky (omezeně), semínka salátu, semena bylin a květin (pampeliška, jetel apod.), kamut, quinoa.

Čím můžeme krmit neomezeně a proč?

Neomezeně můžeme krmit travními semeny, prosem (neloupaným!), lesknicí, amarantem a quinoí, protože neobsahují lepek a nejsou to olejniny. Kromě toho na zpracování tak malých zrn je potřeba zhruba stejné energie, kolik ji ona samotná obsahují.

Přehledy semínek s obrázky (v němčině):
http://www.degus-online.de/saaten.htm
http://www.birdbox.de/...

Proč je lepší osmákům podávat neloupaná než loupaná semena a obiloviny?

Odpověď je nasnadě – osmáci při loupání semen a obilovin musí vyvinout větší námahu a zabaví se. Pokud slupku sní, tak jednak musí usilovněji žvýkat, čímž si obrušují zuby a jednak si tak dodají víc vlákniny, což je zase dobré pro jejich zažívání.

Pro inspiraci

Směsky, které svým svěřencům dává německá chovatelka Biene (zakladatelka stránek www.degus-online.de):

  • neomezeně k dispozici: 1 díl travních semen, 1/2 dílu bílých salátových semen, 1 díl prosa La Plata, 1/2 dílu nigru, 1 díl lesknice, 1 díl amarantu, 1 díl quinoi, 2 díly Wildsämereien
  • 1-2x týdně: 1 díl neloupaného sezamu, 1/2 dílu konopí, 1 díl ostropestřce, 1 díl neloupané přírodní rýže (paddy), 1/2 dílu kamutu, 1/4 dílu lněných semínek, 1/2 dílu řepky, 1 díl Grünkernu

Kde nakoupit?

Zverimexy, Hornbach, Obi, bioobchody, DM, zahradnictví (nejdřív se ale zeptejte, jestli semena nejsou mořena nebo jinak chemicky ošetřena!) ...

Voda

Ačkoliv se traduje, že osmáci pocházejí ze sušších oblastí a tím pádem vodu nepotřebují, tak opak je pravdou – osmáci musí mít vodu neustále k dispozici. A to platí i v případě, že mají dostatek zeleného krmení a pijí jen trochu nebo nepijí vůbec, protože například nikdy nemůžeme vědět, jestli některý osmák neonemocněl i přes veškerou naši starostlivost cukrovkou (může k tomu mít genetické předpoklady) a má tedy zvýšenou potřebu přísunu vody (většina chovatelů totiž cukrovku pozná až podle mléčného zákalu čočky a to je již pokročilé stádium cukrovky). Zvýšenou potřebu vody mají také březí a kojící samičky. Více vody osmáci samozřejmě vypijí i v teplém počasí. Nedostatek vody může rychle vést k dehydrataci zvířete.

Osmákům můžeme dát vodu buď do misky nebo napáječky a musíme ji denně měnit. Napáječka je výhodnější z toho důvodu, že do ni nenapadají nečistoty jako do misky. Pokud dáme osmákům vodu do misky, tak je lepší misku položit na nějaké vyvýšené místo (polička, obracený květináč), kde si ji neznečistí tak rychle jako na zemi.

Pamlsky

Kvůli vysokému obsahu cukru NESMÍME do jídelníčku v žádném případě zařazovat sušené ovoce a dropsy pro hlodavce. Také hlodací tyčinky pro hlodavce často obsahují cukr, med, melasu nebo tuk a jsou tím pádem pro osmáky nevhodné.

Oříšky nepatří do přirozené stravy osmáků, neboť v jejich domovině žádné nerostou. Jediný jakýs takýs strom, který by se dal považovat za ořešák, je blahočet čilský (Araucaria araucana), který je tak velice vzdáleně příbuzný s pinií, že už vlastně ořešákem ani není :) Jeho plody, ze kterých se v Chile mele i mouka, jsou požírány zvířaty, proto můžeme předpokládat, že je požírají i osmáci. Ovšem ne všichni, protože na severu Chile tento strom neroste.

srovnání uhlohydráty bílkoviny tuky
piniové oříšky 6% 13% 60%
plody blahočetu 40% 11% 21%

Když však dáme osmákům oříšek jednou za čas (jsou tučné!) jako pamlsek, tak se jim určitě nic nestane. Ořechy podáváme i se skořápkou, na které se osmáci můžou vyřádit, co se tyče jejich hlodacích potřeb.

Vhodné oříšky: arašídy, lískové oříšky, makadamové, pekanové a piniové oříšky, vlašské ořechy.

Vhodnými a osmáky velmi oblíbenými pamlsky jsou sušené kousky zeleniny (hrachové vločky, sušený hrášek, sušená mrkev), různé, ať už čerstvé nebo sušené, květy (např. okvětní plátky růží), dýňová semínka se slupkou, slunečnicová semínka se slupkou nebo klasy prosa.

Naprosté tabu je lidské jídlo jako brambůrky, křupky apod.

Vitamínové a minerální doplňky

Správně živený osmák si vezme potřebné soli, minerály a vitamíny z potravy (byliny!). Solná/minerální kolečka jsou nebezpečná z toho důvodu, že osmák je může až přespříliš lízat či hlodat a pak dochází k zanášení organismu solí, jehož důsledkem jsou například problémy s ledvinami a následná smrt osmáka. Z nadbytku vápníku při nadměrném ohlodávání vápníkové kostky zase v těle vznikají močové kameny a orgány se zanášejí vápníkem. Vitamínové kapky se špatně dávkují a v létě dokonce napomáhají množení škodlivých bakterií v napájecí vodě.

Podávání vitamínových a minerálních doplňků je nutné v případě nemoci, ale jedině po poradě s veterinářem.

Osmáci a živočišné bílkoviny

Osmáci jsou sice býložravci, ale když v přírodě natrefí na nějaký chutný hmyz, tak jim rozhodně nepohrdnou. Proto jim můžeme zkusit nabídnout psí granuli nebo nějaký (netučný a bez cukru) pamlsek pro psy. Ale není to vůbec nutné.

Recept na hlodací tyčinky

Hlodací tyčinky si můžeme vyrobit i sami. Stačí zamíchat do vody celozrnnou mouku, přivést směs k varu a povařit, dokud nevznikne hustá kaše. Hrnec sundáme ze sporáku a zamícháme do kaše tolik směsky, aby vznikla hutná, lepkavá hmota. Navlhčíme si ruce a tvarujeme z hmoty kroužky nebo kolečka. Tyčinky vyrobíme jednoduše – vezmeme tenkou větvičku (např. z lísky) a potřeme ji těstem. Všechno dáme na pečící papír na plech a sušíme při nižší teplotě, dokud nejsou výrobky úplně suché a tvrdé. Sušení může trvat až dvě hodiny.

Do tyčinek vhodných pro osmáky můžeme přidat i zeleninu. Pokud však bude mít vyšší obsah vody (okurka, dýně) může mít vliv na konzistenci hmoty a dobu pečení.

Dále se hodí různé vločky (např. ovesné, hrachové) nebo sušené bylinky (heřmánek, petrželí, kopřiva). Pokud přidáme červenou řepu, budou tyčinky růžové.

(Pokud vyrábíme tyčinky pro zvířata, která potřebují živočišnou bílkovinu, můžeme přidat vajíčko nebo blešivce).

Osmáčí řec

Osmáci jsou maximálně sociální zvířata. Tomu odpovídá i obsáhlost a rozmanitost jejich zvukových projevů a jejich chování.
 
Všední den u osmáků (Degualltag)
Hlodání mříží, hlodání větví, cvrlikání při kontaktu čumáčky a jiné projevy osmáků. Krátký pohled do ruchu přátelské atmosféry u osmáků.
 
Rozladěnost (Aufmuckern)
Tichý, vysoký zvuk, který znamená, že osmáka něco rozladilo.
 
Poplach (Alarm)
Typický varovný pokřik osmáků. Když ho osmák vydá, běží se všichni osmáci schovat do nory.
 
Vození se na zádech (Aufreiten)
Jeden osmák „nasedne“ na druhého a pokouší se na něm „vozit“. U toho osmáci prudce popiskují a vrzou. Toto chování je projevem dominance – „jezdec“ dokazuje „koníkovi“ svoji nadřazenost.
 
Přivítání v hnízdě (Begrüssung im Nest)
Osmák přichází do hnízda, kde se už nacházejí ostatní osmáci, a při tom spolu intenzivně komunikují, cvrlikají a kontaktují se čumáčky. Osmáci v hnízdě pískají spokojeností.
 
Péče o kožíšek (Fellpflege)
Vzájemné opečovávání kožíšku je důležitá součást sociálního chování osmáků.
 
Pískání (Fiepsen)
Tyto zvuky jsou velmi tiché. Osmáci je vydávají, když se k sobě tulí v hnízdě a cítí se dobře.
 
Povrzávání (Muckern)
Tyto tiché zvuky osmáci vydávají, když jsou spokojení a když odpočívají.
 
Bezhlasé povrzávání (Stimmloses Muckern)
 
Kvíkání (Quietscheln)
Tento zvuk se vyskytuje často v kombinaci s trylkováním a cvrlikáním při intenzivní a bouřlivé vzájemné očistě.
 
Kvíkavé pískání (Quietsch-Fiepsen)
Kvíkavé trylkování se zintenzivňuje a přechází do pískání.
 
Osobní hygiena (Körperpflege)
Ani tato činnost se neobejde úplně bez řečí. Tyto zvuky osmáci vydávají, když provozují svojí osobní hygienu.
 
Hádka (Streit)
Když se osmáci hádají, zní to značně komicky, protože se jedná o směsici fňukání a vyhrožování. Většinou osmáci začínají s jemnými jakoby fňukacími tóny, které zní jako cvrlikání ptáka a vyústí ve vzteklé nadávání druhému osmákovi. Osmáci jsou agresivně naladěni a připraveni zaútočit jak na jiného osmáka, tak na „zlý“ prst chovatele, který je tak rozčílil. V nebezpečí je především prst, protože jiného osmáka navztekaný osmák jenom štípne a nekousne.
 
Cvrlikání (Zwirp)
Trylkování podobné cvrlikání ptáků.
 

Cvakání zuby a podobné zvuky

Cvakání zuby (Zähneklappern)

Cvakání zuby může být jak výraz spokojenosti, tak projev agrese. Prtože jsou tyto dvě situace naprosto protikladné, snadno poznáme, co tím osmák myslí. Tato nahrávka pochází od klidného a spokojeného osmáka.

 

Vrzání zuby (Zähneknirschen)
Vrzání zuby je známkou spokojenosti. Kromě toho si tím osmáci brousí své řezáky, které se při intenzivním hlodání opotřebovávají a narušují a tímto si je osmáci srovnávají.

 

Vrzáni zuby a cvrlikání (Zähne knirschen und Zwirp)

 

Očichávání a cvrlikání (Schnupfen und Zwirp)
 

Jiné zvuky

Hlodání mříží (Gitternagen)
Mnoho osmáků, kteří jsou chování v klecích, hlodá mříže. Tento zvuk je velmi únavný a na nervy jdoucí, protože osmák může mříže hlodat monotónně hodiny a hodiny. Je to výraz toho, že je osmák nespokojený – nemá se v klecím čím zaměstnat nebo má malou klec. (pozn. Mně toto dělala Princezna, když s Torpédem bydlely samy. Teď, když je jich v kleci pět, už mříže nehlodá.)
 
Hlodání dřeva (Holznagen)
Osmáci potřebují hlodat, a proto je důležité, aby se mohli na dřevu realizovat. K tomu jsou vhodné čerstvé větve nebo dřevěný inventář ubikace:)
 
Hlodání kartónu (Kartonnagen)
Kartón nebo papír osmáci likvidují velice radi. Velmi oblíbené jsou kobercové role (role, na kterých jsou namotány koberce a které člověk často dostane zdarma, když se zeptá).
 
Šustění papíru (Papierrascheln)
Noviny a papír jsou u osmáků velmi oblíbené. Jsou vhodné jako podestýlka a osmáci se rádi zaměstnávají tím, že je trhají na malé kousky a vystýlají si jimi hnízdo.
 

Pád z výšky (Herunterfallen)
Tak to zní(žuchne), když osmák spadne z výšky. Ve správně zařízené kleci to není nikterak tragické. Správně zařízená klec by neměla mít místo, odkud může osmák spadnout příliš zvysoka a neměly by v ní být ani žádné ostré předměty, o které se může osmák při pádu zranit. Malé pády patří ke každodennímu životu osmáků. Pokud ale osmáci přistanou do měkké podestýlky, pak je to přistání šetrné a oni pád přestojí bez úhony

Mláďata a rozmnožování

Chováte-li pár osmáků, dříve nebo později se jim narodí mláďátka. Bývá jich nejčastěji 2–8, přičemž samice je březí 83–90. Mláďátka osmáků jsou již po narození porostlí srstí a vidí. Malé osmáky se doporučuje odstavit asi po šesti týdnech a pokud si je neplánujete nechat, měli byste již tehdy mít zařízeného nového majitele, aby si je mohl v mládí snadněji ochočit.

Mláďata osmáka

Průběh porodu

Dopředu lze poznat, když se něco chystá, protože z chaosu, který v teráriu vláde, se najednou objeví opravdu pečlivě vybudované hnízdo, ovšem pokud je z čeho.

Někteří osmáci jsou tak pořádní, že ho mají pořád, ale většinou ho, jak se nudí a schovávají si jídlo, rozhrabou. Samice má dost velké bolesti a kňučí, může to trvat hlavně při prvním porodu, dlouho. Mláďata se rodí v rozmezí zhruba co hodinu jedno. Mláďata vybíhají z hnízda i první den po porodu, moje úplně první mládě hned běhalo po celém terárku, byl to kluk.

Sameček může během porodu zůstat se samicí, jakmile se mládě ozve, samec zaujme takový zajímavý postoj, něco jako kočičí hřbet a úplně ztuhne, je moc opatrný, aby jim neublížil. Jen je trochu problém, že samici „obtěžuje“, ale zdá se, že jí to moc nevadí, ona si s ním poradí – je ale možné že se samečkovi do 24 hodin po porodu povede samici zabřeznout, proto je lepší ho dát na den až dva pryč. Sameček v hnízdě se samicí i s mláďaty spí, zahřívá je, a kdyby mohl, tak by snad i kojil.

Osmáčci

Samička po porodu mláďata očistí (olíže), a sežere placenty. V hnízdě zůstanou ale piliny nebo prostě hnízdo od krve a nevypadá to moc hezky, tak to odstraním (jen to krvavé, jinak jí hnízdo nechám), a přidám jí materiál, aby si mohla vybudovat teplý příbytek pro dětičky.

Materiál to jsou ubrousky natrhané na menší kusy, nebo toal. papír, papírové kapesníčky, hobliny. Malí osmáci brzy začnou ochutnávat stravu rodičů, ale samička je ale pořád kojí, min do 5 týdnů. Zhruba od 2– 3 týdnů by mladí měli dosáhnout na napáječku.

 

Bydlení

Obydlí

Jako příbytek pro osmáka můžete vybrat buď terárium nebo klec. Oboje má svoje výhody i nevýhody a volba je jen na vás. Terárium má tu výhodu že osmáci tolik nědělají nepořádek, protože z klece často vyhazují to co jim přijde pod tlapky. Také je mnohem lepší jejich pozorování, které neruší mříže klece. Naproti tomu klec je vzdušnější a osmáci můžou po pletivu šplhat, což je opravdu hodně baví.

Podestýlka

By měly být hobliny nebo dřevitá vlna, piliny se nehodí protože se mohou dostanou do očí a vést k slepotě nebo se jim malé částečky – které v hoblinách – dostanou do dýchacích cest a mohli by se i udusit! Do hoblin by se měla přimíchávat sláma nebo seno to osmáci sežerou, nebo si z toho udělají pelech. Občas jim dejte do podestýlky ubrousek, kus látky nebo trubku od toaletního papíru roztrhají to a udělají si z toho hnízdo.

Větve

VětveVětve osmákům slouží nejen k ohryzání ale i ke šplhání. K tomu se hodí větve z dubu nebo lísky. Na větve můžete přidat i plošinky na kterých budou osmáci odpočívat a spát. Nakonec je ale stejně rozhryžou (jako skoro všechno) ale i větve by se měli měnit alespoň párkrát do roka.

Kameny

Kameny dotváří atmosféru stepí ve kterých osmáci žijí, dají se buď koupit v obchodech nebo je můžete vzít někde v lese, ale musíte je pořádně umýt. Nepoužívejte cihly osmáci se o ně mohou pořezat.

Domeček

Ten by měli osmácí mít. Budou ho používat jako úkryt, ale málokdy se stane že by v něm spali – jenom třeba když bude samička březí, tak tam bude. Nejradši spí na větvích a jiných vyvýšených místech. Domeček by měl být dřevěný, plastový rychle rozkoušou a budete muset kupovat nový. Dřevěný sice taky rozkoušou, ale ne tak rychle.

Miska s pískem

Miska s pískem slouží osmákům k udržování kondice srsti. Písek byste jim měli dát k dispozici tak 3× týdně na asi 15–20 minut, písek se dá koupit v chovatelských potřebách je to tzv. písek pro činčily. Ten dejte do těžké misky, písku stačí 2–3 cm.

TOPlist